II.FÁZE – OVULAČNÍ

Kolem 14 – 16.dne cyklu folikuly praskají a uvolňuje se z nich vajíčko. Děložní sliznice je připravena na oplodnění díky hormonu progesteronu. Fyzicky může žena pociťovat tlak či bolest v pánevní oblasti, napětí v prsou, může se objevit výtok a má chutě na různé potraviny.

V této fázi je žena zaměřena na péči o druhé, vyzařuje lásku a soulad. její sexualita rozkvétá. Má potřebu produktivně tvořit a živit a starat se o existující projekty a nápady.

I. FÁZE – PREOVULAČNÍ

Je to fáze vhodná pro zahajování nových projektů. Období zábavy a radosti.

Jak funguje tělo ženy? V každém vaječníku ženy jsou skupiny buněk zvané folikuly, které obsahují nezralá vajíčka. Folikuly v této fázi zrají, vytvářejí hormon estrogen, který stimuluje prsa a děložní stěnu.

Po stránce energetické je žena v této fázi sebejistá, společenská, osvobozená od rozmnožovacího cyklu a patří sama sobě. Je odhodlaná, ambiciózní a schopná se lehce vypořádat s těžkostmi, jež přináší život.

LUNÁRNÍ CYKLUS ŽENY

Měsíční – lunární cyklus ženy si mnozí představí pouze jako dny jejího menstruačního krvácení, ale není tomu tak. Žena je propojena se Zemí, zemským principem a tudíž i jejím Měsícem. Tak jak se ve středu země nachází zemské jádro, tak se v pomyslném středu ženského těla nachází děloha, kde se koncentruje a uchovává energie. Každý měsíc probíhá v těle ženy řada změn, z nichž se mnohé dějí, aniž by si je žena uvědomovala. Jsou zde změny hormonální rovnováhy, vaginální teploty, složení a množství moči, tělesné váhy, zadržování vody, velikost a konzistence prsou, hustota vaginální tekutiny, schopnost soustředit se, práh bolestivosti a další. Většina dívek začíná menstruovat kolem 12 roku věku a celý cyklus se stává součástí ženy do cca 47 roku jejího života.

Menstruační cyklus ženy má podobné fáze jako lunární cyklus.  Pro každou ženu je důležité, aby věděla jak funguje její tělo a celý její cyklus, který se skládá ze čtyř fází – preovulační, ovulační, premenstruační, menstruační.

Menstruační cyklus bývá sladěn s novoluním a úplňkem. Nastane-li ovulace v době novoluní a menstruace v době úplňku, hovoříme o cyklu rudého měsíce. Je-li ovulace v době úplňku a menstruace v době novoluní, hovoříme o cyklu bílého měsíce. Pokud si žena uvědomí, že v každé fázi se cítí jinak a je to naprosto přirozené a dané, nebude zbytečně vyčerpávat svou energii ve fázi, kdy jí některé věci či rozhodnutí zrovna nejdou, jak by měly. Počká si na vhodnou chvíli, protože pochopí, že může mít vše, po čem touží a co jí naplňuje a dělá šťastnou. Poznává tak sebe samu.

VRBA BÍLÁ

Nepřemýšlej, neptej se – tanči!

Pohybuj se životem jako kapka vody …. padá, teče, stoupá vzhůru, shromažďuje se.

Zapomeň na své hranice.

Létej – potápěj se – utíkej – zůstávej ve svém nitru!

Vždy však odrážej světlo.

Vrba bílá je stromem měsíce a ženského kouzla. Do oblasti její působnosti spadají také jasnozřivost, léčitelské umění, hudba a magie. Pod rozsáhlou korunou staré vrby je však dostatek místa i pro muže.

Měsíc je v úplňku, je plný, kulatý a planoucí, všechno se pohybuje v kruhovém rytmu. Bubny se chvějí v hlubokém a strhujícím rytmu. Pociťuj své teplo, svůj oheň, dovol ať se probudí tvá rozkoš, tvé ANO! K opojení, k extázi. Pohlaď měsíc, pohlaď vrbu, skoč do lesa, dovol svým prstům ať se probírají voňavou kožešinou. Prociťuj hedvábné doteky na své kůži, prociťuj vzduch, vodu, světlo, tělo toho druhého či té druhé.  Dej polibek životu! Otevři ústa a zavýskni si. Tanči rychleji, svěř svou vřelou krev Boží vůli. Prociťuj jak do tebe vstupuje extáze. Tvé slzy radosti dokážou uzdravit Zemi. Když vsáknou do půdy, následuj je svým vědomím, zatímco tvá chodidla podupávají v rytmu srdečního tepu Země. Bohyně se probouzí a ty se probouzíš s ní.

Tvé vnitřnosti pulzují společně s vrbou, i když si v klidu a bez pohybu. Je na čase naslouchat jeden druhému, věnovat větší pozornost svým snům, ukázat soucit, svěřit se své vlastní jasnozřivosti, pěstovat duchovní léčení.

Ať už v klidu či v pohybu, smuteční vrba vždy člověku přináší vzlet a vysvobození – společně s entuziasmem, uchvácením a mnohdy i jistou dávkou vilné divokosti.

Pokud se v nás dostatečně nerozvine síla vrby bílé, máme sklony příliš upřednostňovat rozum. Muži se zapomínají setkávat a schovávají se za své povinnosti (workoholismus), směšné symboly svého společenského postavení (drahá auta), ženy „onemocní“ virem hygieny (kuchyň, zářivě bílé prádlo), začnou náhle zastávat strnulé morální hodnoty a rozplývají se v tlachání a klepech. Šíří se nuda a apatie.

 

LIBEČEK LÉKAŘSKÝ – Levisticum officinale

Používáte ho hlavně jako koření nebo k bramborám či jiným pochutinám… ale on je naprosto skvělý i jako léčivka.

Jeho léčivé účinky hojně využívali ve středověku, kdy byl součástí klášterních zahrad. Mniši z něj vyráběli tinkturu proti uštknutí hadem. Listy libečku vkládaly do bot, aby občerstvili unaveného poutníka.
Sladké likéry ochucené libečkem, vratičem a andělikou se podávali jako osvěžující a posilující nápoj.
Kořen se používá k léčení koliky, zažívacích poruch a nadýmání. Je dobrým diuretikem, avšak silice dráždí ledviny. Má tišící a antibakteriální účinky. Je skvělým prostředkem při revmatismu a dně, neboť má schopnost vylučovat z těla soli. Užívá se při zánětu močových cest, při otocích ke zvýšenému vylučování tekutin a pro povzbuzení vylučování žluče. Má povzbuzující účinky a pomáhá z organismu odstranit toxické látky. Chladný nálev je vhodný jako kloktadlo.
Trpíte-li na plísňové onemocnění nohou, použijte do nožní koupele odvar z libečku.
Libeček přidaný do koupele zachová osoby fyzicky čisté a osvěžené, proto se používal v očistné lázni před každým rituálem.

SEDMIKRÁSKA OBECNÁ – Bellis perenis

Je jednou z našich nejběžnějších bylin a můžeme ji užívat vnitřně i zevně bez jakéhokoli rizika.
Nálev ze sedmikrásky se používá při zánětech očí, k očním koupelím. Na pohmožděniny se přikládá obklad z rozdrcených listů. Odvar je vhodný při bolestivé a silné menstruaci kdy jej popíjíte 3x denně do úlevy. Zevní použití odvaru ve formě obkladu je vhodné při kožních nemocech (ekzémech). Sedmikrásková mast je vhodná na ztuhlý krk či lumbago (houser). Krém ze sedmikrásky osvěžuje matnou a unavenou pokožku.
Sedmikráska se pojí s čistotou, nevinností a věrnou láskou a je zasvěcena bohyním Venuši, Afroditě a Freye. Keltové ji uctívali jako symbol světla a jako rostlinu boha slunce a světla Belena.
V severské tradici byly sedmikrásky zasvěcené bohyni Freyje a při rituálech na její oslavu byly součástí kadidla, sypaly se po obvodu magického kruhu, zdobil se jimi oltář a věnčily také hlavu kněžek, vzývajících tuto bohyni.

Typ:

Odvar ze sedmikrásky
60 g květů a listů
1/2 l vody
Nechte 2 minuty vařit a odstavte. Po 10 minutách sceďte.

ANÝZ VONNÝ – Pimpinella anisum

 
Do Evropy přivezli anýz Římané. Traduje se o něm, že působí jako afrodiziakum. Jako koření se přidával do svatebního koláče. Gaius Plinius starší ve své „Encyklopedii věd“ píše, že anýz dává dechu vůni, obličeji mladistvý vzhled a zahání těžké sny. Proto se anýzem také naplňovali bylinkové polštáře pro dobré spaní.
Anýz má antiseptické (ničí choroboplodné mikroby, protihnilobný) a antiparazitické vlastnosti. Osvědčil se proti zákožce svrabové a proti vším (směs anýzového a rozmarýnového oleje). Působí proti plynatosti a zklidňuje zažívací ústrojí. Podává se při zánětech horních cest dýchacích. Povzbuzuje sekreci mléčných žláz – podporuje tvorbu mateřského mléka. Vdechování kouře z doutnajícího anýzu pomáhá proti bolestem hlavy.
Anýz je rostlinou vzduchu, mysli a myšlení, usměrňuje hlubší sebeuvědomění. Používal se při rituálech, kdy bylo třeba získat vzkazy od bohů. Osoba chystající se věštit vždy použila anýzovou lázeň, nebo se před rituálem pomazala anýzovým olejem a vypila šálek anýzového čaje. Takto byla vhodně naladěna na věštění.

LÍSKA OBECNÁ

 

     

UCHOP SVŮJ ŽIVOT DO OBOU DLANÍ
VĚŘ SI A SKOČ
Slova, která provázejí lískový strom. Keltové lísku považovali za strom moudrosti, je to jeden z devíti posvátných stromů. Kdo jí lískové ořechy, údajně od nich získá moudrost. Jako rostlina přináší zdravou míru bezstarostnosti, spontánnosti a především hravosti. Vyžaduje po nás pohled do vlastního nitra, abychom se nalezli a otevřeli všechny naše smysly kouzlu okamžiku a zázrakům světa. Moudrost jednoduchosti nám bude vlastní. Díky svému hravému zacházení se vším co nás potká, budeme spontánní a pružní.
Všechno výše zmíněné  nám umožňuje v tichu pohlédnout do svého vlastního nitra, na svůj život, zbavit se nánosů balastu a každodennosti a rozloučit se s tím, co nám už neslouží a neprospívá. Pohlédnout na sebe a poznat kdo jsme. A huráá.. konečně jít dál.

HLOH OBECNÝ

         

Naplnění tvé lásky je připraveno právě pro tebe a ty o ně usiluješ jako o živou vodu.
Posvátná svatba se zjevuje na horizontu.
Nehledej však nic ve vnějším světě, co bys nemohl probudit i ve svém nitru.

Anděl hlohu přichází z dokonalé jednoty bytí. Veškeré protiklady jsou zrušeny a to, co pojmenováváme jako „mužské“ a „ženské“ se nachází v nejhlubší mystické směsi a současně ve stavu největší extáze. Jeho ztělesnění se ukazuje i mimo jiné v tom, že květy tohoto májového stromu jsou oboupohlavní.
Hloh je důkladný a neodkladný. Poskytuje hnízdiště. Ochraňuje pole, louky, posvátné lidské statky a chrání místa, na nichž hledáme prostřednictvím obřadu a modlitby soulad s jednotou života.
Mystická stezka ti leží u nohou a ty jsi zván, abys na ni vstoupil a přišel blíž. Mystérium jež je dokonáno v hlohovém chrámu, je mystériem posvátné svatby v alchymistickém smyslu: skutečná láska a partnerství.
Podpora, soucit a jemnost, to jsou dary, které umožňuje hloh přinášet každému. Z nich se vyvíjí ochrana a stabilita, zdvořilost a věrnost.
Bez síly hlohu přichází odcizení a lhostejnost, jakož i nespolehlivost, odmítavost, nevěra a podvod.

BUK LESNÍ

       

Když dbáme na své srdce, získáme prostor pro důvěru k novému růstu.
Vzpomínky přinášejí moudrost.
Učíme se v budoucnosti z minulých událostí.
Duch vítězí nad časem.

Buk je ochráncem a archivářem vzpomínek. Jeho rádcem a učitelem je samotný Saturn, strážce prahu. Zvládnutí minulosti, dosahujeme velmi mocné přítomnosti. Buk je připraven poskytnout ti prostor, aby ses mohl podílet na jeho cílevědomosti, soustředěnosti, intenzitě a životní síle. Chrání, opatruje, živí a brání. Představuje spolehlivost, zodpovědnost a přímo rytířskou čest. (proto ho tak miluji 🙂 )
Je patronem krasopisu, chrání cenné dary knih, aby byly k dispozici všem. Jeho velká intenzita a síla soustředěnosti a sdružování z něj dělá velmi dobrého spojence pro zkoušky, interview, různá shromáždění. Buk ochlazuje horkokrevného ducha.
Bez požehnání buku trpíme rozptýleností, nepozorností a zapomnětlivostí. Ztrácíme orientaci jako list ve větru a snadno ztratíme svou soustředěnost. Život začne být nemastný, neslaný, prostě fádní.