O puškvorci se zmiňovala už kniha Mojžíšova. Oddenek puškvorce je jednou z nejstarších drog. Nejdříve jej používala medicína indická, pak Egypťané, Arabové, Řekové a Římané. Do Evropy se dostala v roce 1565 z Malé Asie. Na Blízkém východě je puškvorcový „kořen lásky“ odpradávna oblíbeným afrodiziakem.
Ostrá, kořeněná a silně hořká chuť řadí puškvorec mezi nejlepší žaludeční léky, výborně působí na játra a žlučník.
Výrazně posiluje tělesnou kondici.
Ajurvéda jej používala mnoho tisíc let, je to jedna z nejznámějších, znovuobjevených bylin starověkých védských věštců.
Puškvorec omlazuje mozek a nervovou soustavu, kterou čistí a posiluje. Čistí jemné kanálky od toxinů a překážek.
Zvyšuje citlivost, ostrost paměti a vědomí. Povzbuzuje myšlení.
Pomáhá při přeměně sexuální energie a potravy kundaliní.
Je vhodný při stavech slabosti a v rekonvalescenci.