Rodové jméno RUTA pochází z řeckého slova „reuo“, tj.“zbavit“ což se vztahuje na schopnost rostliny zbavit organismus mnoha nemocí. Je to staletími vyzkoušená léčivka. Byla jednou z přísad kdysi oblíbeného protijedu. Walahfrid Strabo, mnich žijící v 9.století, přišel na to, že routa má schopnost zbavit tělo latentních toxinů a vypudit jedy z vnitřností. Je prý také schopná vyléčit otravu muchomůrkami, včelím bodnutím či hadím uštknutím. Ve středověku routu používali k ochraně proti moru a skvrnitému tyfu. Za druhé světové války se rutin, glykosid obsažený v routě, používal k léčení vysokého tlaku.
Podle Platóna jedli velké množství routy umělci, aby zdokonalili svou pozorovací schopnost. Leonardo da Vinci a Michelangelo shodně tvrdili, že routa zlepšila nejen jejich schopnost reálného pozorování, ale i tvořivost na základě vnitřních vizí.
Routa se jedla také proto, aby zamezila mluvení ze spánku.
Vůně z routy pročišťuje mysl a prostor.
Čistí cévy od vápenatých usazenin, zpevňuje vlásečnice, snižuje krevní tlak, silně uklidňuje a pomáhá při epilepsii. Má silný účinek na ženské orgány, pomáhá při nepravidelné a bolestivé menstruaci. Neužívat v těhotenství.
Ulevuje při svíravých bolestech střev, bolestech hlavy, zlepšuje trávení a zvyšuje tvorbu žluči.
Routu dávkujeme velmi opatrně, používáme ji pouze v období, kdy ji potřebujeme, nejlépe v čajových směsích.
Typ:
Kadidlo pro povzbuzení vnitřní vize
2 díly olibana
1 díl routy
1/2 dílu světlíku lékařského
několik kapek meduňkového éterického oleje
Přísady smíchejte a zapalte na dřevěném uhlí.